Venku prší
a ty v tom dešti běháš bosa
z toho pohledu
je mi tak trochu kosa
Avšak uvnitř mě hřeje
pomyšlení, že je
tu kapka naděje,
že se na mě bosá holka tak nádherně směje
Venku prší
a déšť mi tě celou smáčel
a já se cítím
jako bych po poušti kráčel
Ale i na té poušti
síly mě neopouští,
déšť se na mě spouští
a Bůh mi to moje ranní snění odpouští...
Všechny postavy a příběhy - včetně těch, které jsou založeny na skutečné události - jsou smyšlené
úterý 29. dubna 2008
čtvrtek 17. dubna 2008
10
Martina
Rozzlobená Martina
zuří, zuby zatíná...
avšak vzhledem k mému stavu,
musím uznat, že je v právu.
* * *
Lenka
Pozoruju křehkou Lenku,
jak dopíjí pátou sklenku.
"Hodně zdraví, hodně zdáru..."
tahle holka, ta má páru.
* * *
Klára
Přemlouvám bázlivou Klárku
na noční procházku v parku.
Jenže Klára nějak nechce,
asi tuší, že jsem lehce
úchylný...
Rozzlobená Martina
zuří, zuby zatíná...
avšak vzhledem k mému stavu,
musím uznat, že je v právu.
* * *
Lenka
Pozoruju křehkou Lenku,
jak dopíjí pátou sklenku.
"Hodně zdraví, hodně zdáru..."
tahle holka, ta má páru.
* * *
Klára
Přemlouvám bázlivou Klárku
na noční procházku v parku.
Jenže Klára nějak nechce,
asi tuší, že jsem lehce
úchylný...
pondělí 14. dubna 2008
Variace na dívky - devátý díl seriózního seriálu
Ema
Máma má Emu,
Ema mele pantem,
kdybych byl co k čemu,
umlčím ji diamantem.
* * *
Alena
Co to děláš, Aleno?
Počkej, co to, ale...no...
To jsem dneska neměl ani
na programu milování.
* * *
Anna
Záleží mi na kvalitě -
spíš než ňákou paničku
už se těším, jako dítě
na mou milou Aničku...
Máma má Emu,
Ema mele pantem,
kdybych byl co k čemu,
umlčím ji diamantem.
* * *
Alena
Co to děláš, Aleno?
Počkej, co to, ale...no...
To jsem dneska neměl ani
na programu milování.
* * *
Anna
Záleží mi na kvalitě -
spíš než ňákou paničku
už se těším, jako dítě
na mou milou Aničku...
sobota 12. dubna 2008
Každý si potřebuje někdy odfrknout...
Seděl za barem a klopil do sebe další skleničku. Nějak tak přemýšlel o tom, že to všechno stojí za hovno.
„Čau Karle, můžu si přisednout?“
„Pro mě za mě… známe se?“ odpověděl Karel.
„No, možná jenom od vidění. Já jsem Bůh, těší mě.“ řekl Bůh
„Karel. Dáš si se mnou jednu Becherovku?“
„Jo, dám si. A kofolu.“
„Tak dvě Becherovky, kofolu a pivo“ objednal Karel „to je dobré, nech si to, příští kolo platíš ty.“
Barman tu dvojici chvíli s úžasem pozoroval a pak začal nalévat. Karel začal becherovku polamu usrkávat a Bůh ji do sebe kopl a trochu se otřepal.
„Já ten tvrdý nějak nemusím“ řekl Bůh „A co jinak, co žena? Jak ta se má?“ zeptal se.
„Ále, ani se neptej, právě ode mě odešla“ postěžoval si Karel a dopil.
„Opravdu? Tak to promiň, to jsem nevěděl.“
„Ne? Já myslel že ty jako všechno…“
„Dělám si srandu. Jasně že věděl, jsem Bůh, vím všechno.“
„Hmm, tak teda dík, že mi to připomínáš.“
Bůh se usmál a objednal další dvě.
„Pánbůh ti to zaplať…to bylo docela vtipné, ne?“ řekl Karel
„Jo, bylo“ přitakal Bůh, ale už se nesmál. „A co teď budeš dělat, to tady budeš sedět a pomalu se uchlastávat? Nechtělo by to spíš trochu aktivity?“
„Jo, možná pudu skočit z ňákého baráku. A co je ti vlastně do toho?“ řekl Karel popuzeně.
„Promiň, nechtěl jsem moralizovat nebo tak něco“ řekl Bůh omluvným tónem. „Je to normální, když má někdo starost o svoje děti. Ale tak ty už jsi starý dost, máš asi svůj rozum…“
„Asi jo. A co ty pořád děláš? Není tě v poslední době moc vidět.“
„No to víš, každý si potřebuje občas odfrknout. Vzal jsem si dovolenou, myslím od Osvícenství. Tak si teď tak trochu užívám. Ale už se mi to krátí, práce volá“
„Hmm, no, je to zajímavé. Poslouchej, můžu se tě na něco zeptat?“ zeptal se Karel.
„Jen se ptej, Karle“
„Jak je to teda s tím posmrtným životem? Čeká mě nebe nebo tak něco?“
„Bohužel, nic takového. Ale vrátíš se zase na Zem. Něco jak to hlásají hinduisti, ale je to o dost složitější. Ono taky dost záleží na tom našem bodovacím systému, kolik nasbíráš. A ten proces, to je samá chemie… víš, nerad bych teď zabíhal do podrobností.“
„Jasně, jasně, jenom mě to tak zajímalo. Takže zpátky na Zem, jo? To je ale docela smutné, nemyslíš? Když už tady třeba někdo být nechce.“
„No, možná jo, ale já už s tím nic nenadělám, tak to prostě je. A stejně si nic z toho předchozího nepamatuješ, tak kdo by si stěžoval?“ položil Bůh řečnickou otázku.
„To je fakt“ souhlasil s ním Karel.
„Ty ale Karle, víš co nepochopím? Proč se lidi pořád tak melou kvůli těm náboženstvím. Jasně, každý má jiný názor, ale to se kvůli tomu musí vraždit?“
„Panebože, to jsou magoři.“ zakroutil hlavou Karel.
„Toho pana si nech. Ale s tou láskou jsem to taky úplně nevychytal. Chtěl jsem něco pro radost a lidi jsou z toho tak akorát ztrápení. S těma vztahama co ti lidi vyvádí, to je k nevíře.“
„To mi teda povídej.“ zavrčel Karel.
„Promiň, to jsem nemyslel jako na tebe, to já tak obecně.“
„Ale stojí to dneska nějak za hovno, co, Bože?“
„Stojí, Karle, stojí…“
„Čau Karle, můžu si přisednout?“
„Pro mě za mě… známe se?“ odpověděl Karel.
„No, možná jenom od vidění. Já jsem Bůh, těší mě.“ řekl Bůh
„Karel. Dáš si se mnou jednu Becherovku?“
„Jo, dám si. A kofolu.“
„Tak dvě Becherovky, kofolu a pivo“ objednal Karel „to je dobré, nech si to, příští kolo platíš ty.“
Barman tu dvojici chvíli s úžasem pozoroval a pak začal nalévat. Karel začal becherovku polamu usrkávat a Bůh ji do sebe kopl a trochu se otřepal.
„Já ten tvrdý nějak nemusím“ řekl Bůh „A co jinak, co žena? Jak ta se má?“ zeptal se.
„Ále, ani se neptej, právě ode mě odešla“ postěžoval si Karel a dopil.
„Opravdu? Tak to promiň, to jsem nevěděl.“
„Ne? Já myslel že ty jako všechno…“
„Dělám si srandu. Jasně že věděl, jsem Bůh, vím všechno.“
„Hmm, tak teda dík, že mi to připomínáš.“
Bůh se usmál a objednal další dvě.
„Pánbůh ti to zaplať…to bylo docela vtipné, ne?“ řekl Karel
„Jo, bylo“ přitakal Bůh, ale už se nesmál. „A co teď budeš dělat, to tady budeš sedět a pomalu se uchlastávat? Nechtělo by to spíš trochu aktivity?“
„Jo, možná pudu skočit z ňákého baráku. A co je ti vlastně do toho?“ řekl Karel popuzeně.
„Promiň, nechtěl jsem moralizovat nebo tak něco“ řekl Bůh omluvným tónem. „Je to normální, když má někdo starost o svoje děti. Ale tak ty už jsi starý dost, máš asi svůj rozum…“
„Asi jo. A co ty pořád děláš? Není tě v poslední době moc vidět.“
„No to víš, každý si potřebuje občas odfrknout. Vzal jsem si dovolenou, myslím od Osvícenství. Tak si teď tak trochu užívám. Ale už se mi to krátí, práce volá“
„Hmm, no, je to zajímavé. Poslouchej, můžu se tě na něco zeptat?“ zeptal se Karel.
„Jen se ptej, Karle“
„Jak je to teda s tím posmrtným životem? Čeká mě nebe nebo tak něco?“
„Bohužel, nic takového. Ale vrátíš se zase na Zem. Něco jak to hlásají hinduisti, ale je to o dost složitější. Ono taky dost záleží na tom našem bodovacím systému, kolik nasbíráš. A ten proces, to je samá chemie… víš, nerad bych teď zabíhal do podrobností.“
„Jasně, jasně, jenom mě to tak zajímalo. Takže zpátky na Zem, jo? To je ale docela smutné, nemyslíš? Když už tady třeba někdo být nechce.“
„No, možná jo, ale já už s tím nic nenadělám, tak to prostě je. A stejně si nic z toho předchozího nepamatuješ, tak kdo by si stěžoval?“ položil Bůh řečnickou otázku.
„To je fakt“ souhlasil s ním Karel.
„Ty ale Karle, víš co nepochopím? Proč se lidi pořád tak melou kvůli těm náboženstvím. Jasně, každý má jiný názor, ale to se kvůli tomu musí vraždit?“
„Panebože, to jsou magoři.“ zakroutil hlavou Karel.
„Toho pana si nech. Ale s tou láskou jsem to taky úplně nevychytal. Chtěl jsem něco pro radost a lidi jsou z toho tak akorát ztrápení. S těma vztahama co ti lidi vyvádí, to je k nevíře.“
„To mi teda povídej.“ zavrčel Karel.
„Promiň, to jsem nemyslel jako na tebe, to já tak obecně.“
„Ale stojí to dneska nějak za hovno, co, Bože?“
„Stojí, Karle, stojí…“
pátek 11. dubna 2008
pisnicka
Nemůžu tě vyhnat z hlavy už nějakou chvíli,
delší dobu už tě ani nevyháním,
úsměv tvůj je pro mě tanec lesní víly
a přísahám Bohu, že teď ani trochu nepřeháním.
Ale co s tebou dělat, jak ti to říci
aby mě nečekala jen studená sprcha,
Už jen nadávám na osud nepřející
a na to že je láska jednostranná mrcha.
To hnedka potom co slunce k zemi sklouzlo
a ztichla dokonce i má sousedka vzteklá,
s kytarou rozehraju své osobní kouzlo,
jen si musím dávat majzla abys neutekla.
Tak se tu posaď, než půjdeš zas
a když ne, nechám si to zdát,
ale kdybys chtěla a když zbyde čas,
tak bys mi mohla malou pusu dát.
delší dobu už tě ani nevyháním,
úsměv tvůj je pro mě tanec lesní víly
a přísahám Bohu, že teď ani trochu nepřeháním.
Ale co s tebou dělat, jak ti to říci
aby mě nečekala jen studená sprcha,
Už jen nadávám na osud nepřející
a na to že je láska jednostranná mrcha.
To hnedka potom co slunce k zemi sklouzlo
a ztichla dokonce i má sousedka vzteklá,
s kytarou rozehraju své osobní kouzlo,
jen si musím dávat majzla abys neutekla.
Tak se tu posaď, než půjdeš zas
a když ne, nechám si to zdát,
ale kdybys chtěla a když zbyde čas,
tak bys mi mohla malou pusu dát.
neděle 6. dubna 2008
Další variace, na další dívky, na přání
Jitka
Často se to stává:
Dva pánové s kytkou
spěchají za Jitkou
- vrcholí to bitkou.
* * *
Jaroslava
Na procházce v parku
přepadl jsem Jarku.
Však v Jarčiném objetí
stal jsem se sám obětí.
* * *
Magda
Jednou ráno tak du,
když v tom slyším Magdu:
Křik a slzy ve vočích,
těžko říct, zda pláč či smích...
Často se to stává:
Dva pánové s kytkou
spěchají za Jitkou
- vrcholí to bitkou.
* * *
Jaroslava
Na procházce v parku
přepadl jsem Jarku.
Však v Jarčiném objetí
stal jsem se sám obětí.
* * *
Magda
Jednou ráno tak du,
když v tom slyším Magdu:
Křik a slzy ve vočích,
těžko říct, zda pláč či smích...
čtvrtek 27. března 2008
Variace na dívky, na přání
Tereza
Rozhodla se Tereza,
že mě vejpůl přeřezá.
Já, sic na to nemám školy,
soudím, že to dosti bolí...
* * *
Věra
Do bytu mi vtrhla včera
polonahá divá Věra.
Nevím, oč tu běží,
furt tu ještě leží.
* * *
Romana
Masíruje Romana,
jezdí po mé ploténce
olejem s aroma. "Na
podporu potence"
* * *
Renata
V sexshopu jsem s Renatou,
prohlížím věc hranatou:
"Reny, pojď od toho pryč,
to už si kup radši bič".
Rozhodla se Tereza,
že mě vejpůl přeřezá.
Já, sic na to nemám školy,
soudím, že to dosti bolí...
* * *
Věra
Do bytu mi vtrhla včera
polonahá divá Věra.
Nevím, oč tu běží,
furt tu ještě leží.
* * *
Romana
Masíruje Romana,
jezdí po mé ploténce
olejem s aroma. "Na
podporu potence"
* * *
Renata
V sexshopu jsem s Renatou,
prohlížím věc hranatou:
"Reny, pojď od toho pryč,
to už si kup radši bič".
neděle 23. března 2008
Moravská pseudosmutná
Napsal jsem ji dnes v jednu hodinu ráno v Brně na nádraží nasrán právě ujetým vlakem...
Břeclavská
Cestu domů do Břeclavi
najdu vždycky lehce.
Napsala mi moje milá,
že už mě víc nechce.
Že už nechce býti
nikdy ničí paní,
že už zítra na nádraží
nemám čekat na ni.
Slunce už se vydalo spát
za Pálavský kopec.
Napsala mi moje milá,
že je lásky konec.
Když se někdy dívám
po Moravském kraji,
vím, že mi ty širé lány
přízeň zachovají.
Břeclavská
Cestu domů do Břeclavi
najdu vždycky lehce.
Napsala mi moje milá,
že už mě víc nechce.
Že už nechce býti
nikdy ničí paní,
že už zítra na nádraží
nemám čekat na ni.
Slunce už se vydalo spát
za Pálavský kopec.
Napsala mi moje milá,
že je lásky konec.
Když se někdy dívám
po Moravském kraji,
vím, že mi ty širé lány
přízeň zachovají.
neděle 16. března 2008
Slavíme!!
Dámy a pánové, Karel Motyčka slaví už 10 000 návštěvníků! Na to si dám večer jednu becherovku. Děkuju za návštěvu a zachovejte přízeň.
Variace na dívky, na přání oných dívek
Katka
Na milostné hrátky
vyzvala mě Katka,
však v podání Katky
jsou to celkem jatka...
* * *
Veronika
Nehněvej se, Veru,
však nad ránem, v šeru,
čověk se moc snadno splete -
sved jsem tvoji dceru.
* * *
Bára
Včera večer v baru
potkal jsem tam Báru.
Teď ležíme v páru
na Motolském ÁRU.
Na milostné hrátky
vyzvala mě Katka,
však v podání Katky
jsou to celkem jatka...
* * *
Veronika
Nehněvej se, Veru,
však nad ránem, v šeru,
čověk se moc snadno splete -
sved jsem tvoji dceru.
* * *
Bára
Včera večer v baru
potkal jsem tam Báru.
Teď ležíme v páru
na Motolském ÁRU.
středa 12. března 2008
Velikonoční
to máte tak trochu dopředu...
Velikonoční
Moje milá neroň slzy,
že biju já proutkem tebe,
do hospody půjdu brzy,
seřežu tam také sebe...
Velikonoční
Moje milá neroň slzy,
že biju já proutkem tebe,
do hospody půjdu brzy,
seřežu tam také sebe...
úterý 11. března 2008
nová písnička
Nahrál jsem si písničku, můžete si ji stáhnout na adrese http://leteckaposta.cz/867905995
Omluvte prosim kvalitu nahravani a kvalitu hlasu...
zítra přidám další písničku
"Nic víc"
Máš teď chvíli čas?
Sednout si někam ven asi,
kecat třeba o počasí,
rád slyšel bych tvůj hlas.
Já, chtěl bych ti říct,
nečekej žádné eseje,
jen, že mi s tebou pěkně je,
nic víc.
Až pak budeš pryč,
tak zůstanu zase sám
a co já s tím nadělám?
Spíš nic...
(věnováno Kristýně)
Omluvte prosim kvalitu nahravani a kvalitu hlasu...
zítra přidám další písničku
"Nic víc"
Máš teď chvíli čas?
Sednout si někam ven asi,
kecat třeba o počasí,
rád slyšel bych tvůj hlas.
Já, chtěl bych ti říct,
nečekej žádné eseje,
jen, že mi s tebou pěkně je,
nic víc.
Až pak budeš pryč,
tak zůstanu zase sám
a co já s tím nadělám?
Spíš nic...
(věnováno Kristýně)
čtvrtek 6. března 2008
Variace na dívky - díky, dí(v)ky!
Kristýna
Říkal jsem si, Kristy,
náš vztah skřípe, místy.
Ty však večer bez rozpaků
přesvědčíš mě o opaku.
* * *
Marcela
Rozzuřenou Marcelu
odvádějí na celu.
ublížil jí pomluvou -
afekt budiž omluvou.
* * *
Lucie
Co to támhle kruci je?
Utíkejte muži, páni,
to je naše Lucie
- a chystá se k milování!
Říkal jsem si, Kristy,
náš vztah skřípe, místy.
Ty však večer bez rozpaků
přesvědčíš mě o opaku.
* * *
Marcela
Rozzuřenou Marcelu
odvádějí na celu.
ublížil jí pomluvou -
afekt budiž omluvou.
* * *
Lucie
Co to támhle kruci je?
Utíkejte muži, páni,
to je naše Lucie
- a chystá se k milování!
středa 27. února 2008
Variace na dívky - básničky na přání
Natálka
Líbám svoji Natálku,
telefonem, na dálku.
Snad jenom mi vadí trochu,
že tam slyším hlasy hochů...
* * *
Denisa
Nalákal jsem Denisu
na partičku tenisu.
A teď vzadu za kurtem
řádí na mém... harleji
* * *
Ester
Rychlou jízdu zastavila
policistka Ester,
na výmluvy použila
alkoholu tester.
* * *
Petra
Zahlédl jsem vnadnou Petru
v zbrusunovém uplém svetru.
A v ten moment jak když lupne,
byly mi i gatě uplé.
* * *
Libuše
I dějepis s Libuší
lehce srdce rozbuší.
To pak Teta ani Kazi
jen tak večer nepokazí
* * *
Zuzana
Varuje mě Zuzka:
"Podlaha je kluzká"
Já ze země odpovím:
"Díky, už to taky vím"
Líbám svoji Natálku,
telefonem, na dálku.
Snad jenom mi vadí trochu,
že tam slyším hlasy hochů...
* * *
Denisa
Nalákal jsem Denisu
na partičku tenisu.
A teď vzadu za kurtem
řádí na mém... harleji
* * *
Ester
Rychlou jízdu zastavila
policistka Ester,
na výmluvy použila
alkoholu tester.
* * *
Petra
Zahlédl jsem vnadnou Petru
v zbrusunovém uplém svetru.
A v ten moment jak když lupne,
byly mi i gatě uplé.
* * *
Libuše
I dějepis s Libuší
lehce srdce rozbuší.
To pak Teta ani Kazi
jen tak večer nepokazí
* * *
Zuzana
Varuje mě Zuzka:
"Podlaha je kluzká"
Já ze země odpovím:
"Díky, už to taky vím"
úterý 19. února 2008
Malá noční poezie
Pokřivený smysl pro erotično
Dnes se mi zdál v noci sen -
to, že svíčky plamínek
změnil rázem noc na den,
byl jsem plný vzpomínek.
Leželi jsme spolu v trávě
a já na rtech slovní hříčku,
že mě sžíráš zrovna právě,
jako oný plamen svíčku.
* * *
Ach
Občas mívám trochu strach,
že když spím, tak přes můj práh
vkročí mi sem lstivý vrah,
už mě nesou na márách.
Nebo když čtu v novinách,
kdo na koho zase sáh,
vykřiknu jen tiché: "ach"
a pak ŕozpadnu se v prach.
* * *
Neoplývám velkým taktem.
Společnosti na vzdory,
na záchodě, prostým aktem
shrnu svoje názory.
* * *
Znám křišťálovou studánku
kde nejhlubší je les,
tam dostal jsem se ve spánku,
s tebou do nebes...
* * *
Polámal se mravenečník,
ví to celá obora,
napíchl se na konečník,
pozdě je na doktora...
Dnes se mi zdál v noci sen -
to, že svíčky plamínek
změnil rázem noc na den,
byl jsem plný vzpomínek.
Leželi jsme spolu v trávě
a já na rtech slovní hříčku,
že mě sžíráš zrovna právě,
jako oný plamen svíčku.
* * *
Ach
Občas mívám trochu strach,
že když spím, tak přes můj práh
vkročí mi sem lstivý vrah,
už mě nesou na márách.
Nebo když čtu v novinách,
kdo na koho zase sáh,
vykřiknu jen tiché: "ach"
a pak ŕozpadnu se v prach.
* * *
Neoplývám velkým taktem.
Společnosti na vzdory,
na záchodě, prostým aktem
shrnu svoje názory.
* * *
Znám křišťálovou studánku
kde nejhlubší je les,
tam dostal jsem se ve spánku,
s tebou do nebes...
* * *
Polámal se mravenečník,
ví to celá obora,
napíchl se na konečník,
pozdě je na doktora...
středa 6. února 2008
Tristrum Pragobona
na přání
Adéla
Zakoupila Adélka
haldu sexy prádélka.
Těším se na večer,
až bych z toho brečel.
Marie
Srdce vzrušením mi buší,
manžel sotva něco tuší,
když mi jeho Marie
nehty do zad zaryje.
Josefína
Už po druhé sklence vína
rozjede se Josefína.
Teď už milí přátelé,
pomalu a nesměle,
plazí se mi po těle...
* * *
Zahradnická
Jako krásné růže
všechny světa ženy
bývají pro muže
denno denně utrženy.
Chlape hýčkej s láskou
ty květiny prokleté,
pak už je jen sázkou,
zda-li žena pokvete...
Adéla
Zakoupila Adélka
haldu sexy prádélka.
Těším se na večer,
až bych z toho brečel.
Marie
Srdce vzrušením mi buší,
manžel sotva něco tuší,
když mi jeho Marie
nehty do zad zaryje.
Josefína
Už po druhé sklence vína
rozjede se Josefína.
Teď už milí přátelé,
pomalu a nesměle,
plazí se mi po těle...
* * *
Zahradnická
Jako krásné růže
všechny světa ženy
bývají pro muže
denno denně utrženy.
Chlape hýčkej s láskou
ty květiny prokleté,
pak už je jen sázkou,
zda-li žena pokvete...
neděle 27. ledna 2008
Pár veršů v době chmurné
Přejetý zajíc
Na silnici před vraty
ležel zajíc placatý.
Situace je to jistá -
chtěl ušetřit trochu místa.
***
Půlnoční valčík
To tak jednou brouzdám noční ulicí,
v tuto dobu motal by se tady jenom vůl,
s mojí kamarádkou, ňákou Alicí,
znám ji asi hodinu a půl.
Pak když už mě nebavilo na zádech ji nosit
a když jsem jí povykládal všechny moje básně,
tak aby řeč nestála, řek jsem jen : "smím prosit?"
ona se jen usmála a řekla mi : "no jasně".
Tak jsme spolu tančili pomalu a tiše
hudby není třeba, s ní a nebo bez,
při muzice ke které nám měsíc noty píše,
za publikum zaskakoval zatoulaný pes.
***
Nerozhodný pyrotechnik
Červený a nebo modrý,
který z vás udělá bum?
Všechno bude zase dobrý,
jen si dám dvojitý rum.
***
Komáři jsou naslopaní,
skončilo jim krvnobraní...
***
Tož ten borec je fort sjeté,
tak proto konopí seté...
***
Dnes jsem se ti poslal poštou,
snad se brzy doručím.
Trvanlivost nemám prošlou,
však za obsah neručím.
Na silnici před vraty
ležel zajíc placatý.
Situace je to jistá -
chtěl ušetřit trochu místa.
***
Půlnoční valčík
To tak jednou brouzdám noční ulicí,
v tuto dobu motal by se tady jenom vůl,
s mojí kamarádkou, ňákou Alicí,
znám ji asi hodinu a půl.
Pak když už mě nebavilo na zádech ji nosit
a když jsem jí povykládal všechny moje básně,
tak aby řeč nestála, řek jsem jen : "smím prosit?"
ona se jen usmála a řekla mi : "no jasně".
Tak jsme spolu tančili pomalu a tiše
hudby není třeba, s ní a nebo bez,
při muzice ke které nám měsíc noty píše,
za publikum zaskakoval zatoulaný pes.
***
Nerozhodný pyrotechnik
Červený a nebo modrý,
který z vás udělá bum?
Všechno bude zase dobrý,
jen si dám dvojitý rum.
***
Komáři jsou naslopaní,
skončilo jim krvnobraní...
***
Tož ten borec je fort sjeté,
tak proto konopí seté...
***
Dnes jsem se ti poslal poštou,
snad se brzy doručím.
Trvanlivost nemám prošlou,
však za obsah neručím.
úterý 22. ledna 2008
schizo - "první část složených slov mající význam rozpad, rozštěp, rozštěpený "
Měli jste někdy existenční problém? Takový ten, který příjde zčistajasna, z ničeho nic a navodí vám takový pocit, že už nevíte co dál a vidíte svou současnost i budoucnost v černých barvách, připadáte si zbyteční a váš život nenaplněný?
Tak takový problém jsem neměl. Na vážné problémy já si příliš nepotrpím. Ne, že bych žádné neměl, ale důležité je umět na ně dostatečně často zapomínat.
Náplní mého života naopak byly vždycky problémy malé, nicotné, až malicherné - ty, kterých je nejvíc, které člověka umí někdy pěkně zdeptat - ale při určitém zvráceném úhlu pohledu vás můžou i bavit. Za takový problém považuju například otázku lidských vztahů. Ono je to totiž nesmírně náročné sdílet s některými lidmi váš osobní prostor... a o to horší je ho nesdílet s těmi, se kterými byste tak moc chtěli. To pak když někdo nemůže být se svou milovanou osobou, může malicherný problém u něj přerůst v problém existenční. Ale u mě ne.
Říká se, že po velké lásce která pomine z ní neco z vás zůstane a bude už nafurt ovlivňovat váš život, že si třeba zavzpomínáte ale hlavně vás bude víc nebo míň trápit. Ale já to tak nemám.
Na světě je lidí dost, pěkných holek taky, tak se nějaká můsí najít i pro mě a protože jsme lidi jenom taková organická hmota a na světě nemáme zas tak dlouhé trvání, tak trápení se kvůli jiné holčičí organické hmotě mi přijde jako docela ztáta času. Ale zas pravda je, že něco se dělat musí a možná je lepší se chvíli trápit, než nedělat vůbec nic. Protože když neděláte nic, tak se začnete zanedlouho taky trápit a přijdete si osamělí a začnete se litovat a to pak nastanou ty zmíněné existenční problémy... teda prý, protože nevím, jestli to tak ve skutečnosti je, jelikož si s takovou situací umím vždycky dobře poradit. Ono je někdy dobré čistě pro názornost rozdělit si svou osobnost na dvě nebo více částí, na každý typ uvažování jednu a nechat si třeba jednu jenom na ty problémy, aby pak ta druhá měla zase úplný pokoj. Nezbývá mi než děkovat Bohu, nebo třeba rodičům či sám sobě, za to, že já jsem zrovna ta osobnost bezproblémová a že to za mě odedřou jiní.
Měli jste někdy existenční problém? Takový ten, který příjde zčistajasna, z ničeho nic a navodí vám takový pocit, že už nevíte co dál a vidíte svou současnost i budoucnost v černých barvách, připadáte si zbyteční a váš život nenaplněný?
Tak takový jeden si teď prožívám. Ne že bych přemýšlel o sebevraždě, to zas zatím ne, ale zdá se mi, že v poslední době nestojí ten mů život za nic.
Ale možná to není jenom období, ono se vždycky najde něco, co vás vytočí, kvůli čemu můžete být nešťastný. Dám příklad - mezilidské vztahy. Lidské soužití je veskrze jen neustálý spor a hádání se o sebemenší prkotinu, alespoň tak se mi zdá, že to mám já. Někteří lidi mi připadají tak šťastní, rozumí si s rodinou a mají svoji milovanou osobu a vůbec, prostě všechno je jako ve snu. To jenom já musím mít takovou smůlu že se zamilovávám jenom do holek, kterým se nikdy líbit nebudu a když náhodou už s nějakou jsem, tan vztah zachvíli skončí a mně zůstane jenom zlomené srdce. Pamatuju si každý okamžik, všechny holky a chtěl bych aspoň jednu vrátit a tak o tom přemýšlím o tom pořád, protože je to tak asi jediná zábava, kterou mám. Zdá se mi, jako by všechna moje radost a pohoda patřila někomu jinému, někomu blízkému, koho nikdy nepoznám a upřímně toho člověka nesnáším.
A ještě k tomu hrajou v rádiu tu blbou vtíravou písničku
Tak takový problém jsem neměl. Na vážné problémy já si příliš nepotrpím. Ne, že bych žádné neměl, ale důležité je umět na ně dostatečně často zapomínat.
Náplní mého života naopak byly vždycky problémy malé, nicotné, až malicherné - ty, kterých je nejvíc, které člověka umí někdy pěkně zdeptat - ale při určitém zvráceném úhlu pohledu vás můžou i bavit. Za takový problém považuju například otázku lidských vztahů. Ono je to totiž nesmírně náročné sdílet s některými lidmi váš osobní prostor... a o to horší je ho nesdílet s těmi, se kterými byste tak moc chtěli. To pak když někdo nemůže být se svou milovanou osobou, může malicherný problém u něj přerůst v problém existenční. Ale u mě ne.
Říká se, že po velké lásce která pomine z ní neco z vás zůstane a bude už nafurt ovlivňovat váš život, že si třeba zavzpomínáte ale hlavně vás bude víc nebo míň trápit. Ale já to tak nemám.
Na světě je lidí dost, pěkných holek taky, tak se nějaká můsí najít i pro mě a protože jsme lidi jenom taková organická hmota a na světě nemáme zas tak dlouhé trvání, tak trápení se kvůli jiné holčičí organické hmotě mi přijde jako docela ztáta času. Ale zas pravda je, že něco se dělat musí a možná je lepší se chvíli trápit, než nedělat vůbec nic. Protože když neděláte nic, tak se začnete zanedlouho taky trápit a přijdete si osamělí a začnete se litovat a to pak nastanou ty zmíněné existenční problémy... teda prý, protože nevím, jestli to tak ve skutečnosti je, jelikož si s takovou situací umím vždycky dobře poradit. Ono je někdy dobré čistě pro názornost rozdělit si svou osobnost na dvě nebo více částí, na každý typ uvažování jednu a nechat si třeba jednu jenom na ty problémy, aby pak ta druhá měla zase úplný pokoj. Nezbývá mi než děkovat Bohu, nebo třeba rodičům či sám sobě, za to, že já jsem zrovna ta osobnost bezproblémová a že to za mě odedřou jiní.
Měli jste někdy existenční problém? Takový ten, který příjde zčistajasna, z ničeho nic a navodí vám takový pocit, že už nevíte co dál a vidíte svou současnost i budoucnost v černých barvách, připadáte si zbyteční a váš život nenaplněný?
Tak takový jeden si teď prožívám. Ne že bych přemýšlel o sebevraždě, to zas zatím ne, ale zdá se mi, že v poslední době nestojí ten mů život za nic.
Ale možná to není jenom období, ono se vždycky najde něco, co vás vytočí, kvůli čemu můžete být nešťastný. Dám příklad - mezilidské vztahy. Lidské soužití je veskrze jen neustálý spor a hádání se o sebemenší prkotinu, alespoň tak se mi zdá, že to mám já. Někteří lidi mi připadají tak šťastní, rozumí si s rodinou a mají svoji milovanou osobu a vůbec, prostě všechno je jako ve snu. To jenom já musím mít takovou smůlu že se zamilovávám jenom do holek, kterým se nikdy líbit nebudu a když náhodou už s nějakou jsem, tan vztah zachvíli skončí a mně zůstane jenom zlomené srdce. Pamatuju si každý okamžik, všechny holky a chtěl bych aspoň jednu vrátit a tak o tom přemýšlím o tom pořád, protože je to tak asi jediná zábava, kterou mám. Zdá se mi, jako by všechna moje radost a pohoda patřila někomu jinému, někomu blízkému, koho nikdy nepoznám a upřímně toho člověka nesnáším.
A ještě k tomu hrajou v rádiu tu blbou vtíravou písničku
"ALLWAYS LOOK ON THE BRIGHT SIDE OF LIFE...."
pondělí 14. ledna 2008
Eine aktualizacionen bitte mit schmutzig kopf!
Tak tu máme něco málo nového, ale jsem tento týden jaksik umělecky vyšťaven. Bude to asi prací na jiném projektu - CD skupiny "Tráva za to nemůže" které je na stáhnutí tady - TZN - Back in business !varování! - není to nic pro slabé povahy a dokonce se semtam obeví i nějaký ten vulgární výraz.
No a tady jsou ty slíbené básničky/písničky:
Srdcová
Než jsem se vymáčkl, zase jsi odešla,
zas jsem tě nestihl políbit na rty.
Šance má zmizela, tak jako předešlá,
tak jsme jen hráli tři hodiny karty.
Slunce je veliký, má barvu okrovou
a moje úmysly - přísahám čistý.
Kdybych jen uměl číst tvoji tvář pokrovou,
kdybych si mohl být čímkoliv jistý...
Však to se změní, mám eso v rukávu,
jsi moje královna, rád bych ti hrál.
Pozvu tě do kina, anebo na kávu,
nechci být janek, ale tvůj srdcový král...
***
Cvakala mi dneska lístek
krásná paní průvodčí,
než bude můj Frýdek Místek,
chci jí hledět do očí.
***
Hvězdy se šly schovat někam,
slunce každou chvíli vyjde,
nevím sice na co čekám,
ale snad to brzy přijde.
***
Chci teď být jen chvíli sám -
žádný smutek nesžírá mě,
nechci ani cizí rámě,
prostě si tu chvíli užívám.
Nemám děti, nemám ženu,
na práci i na kostel,
na vše jen né na postel,
okamžitě zapomenu.
Nezajímají mě hosti,
ani znění zákona,
či kdo za mě vykoná,
mé manželské povinnosti.
***
Povzdech prasete
Budha je hudba
v budoucím čase,
jen prase zůstane
napořád prase...
***
Přišla naše chvíle -
to když kluci opilí,
z vesela se chopili
motorové pile...
No a tady jsou ty slíbené básničky/písničky:
Srdcová
Než jsem se vymáčkl, zase jsi odešla,
zas jsem tě nestihl políbit na rty.
Šance má zmizela, tak jako předešlá,
tak jsme jen hráli tři hodiny karty.
Slunce je veliký, má barvu okrovou
a moje úmysly - přísahám čistý.
Kdybych jen uměl číst tvoji tvář pokrovou,
kdybych si mohl být čímkoliv jistý...
Však to se změní, mám eso v rukávu,
jsi moje královna, rád bych ti hrál.
Pozvu tě do kina, anebo na kávu,
nechci být janek, ale tvůj srdcový král...
***
Cvakala mi dneska lístek
krásná paní průvodčí,
než bude můj Frýdek Místek,
chci jí hledět do očí.
***
Hvězdy se šly schovat někam,
slunce každou chvíli vyjde,
nevím sice na co čekám,
ale snad to brzy přijde.
***
Chci teď být jen chvíli sám -
žádný smutek nesžírá mě,
nechci ani cizí rámě,
prostě si tu chvíli užívám.
Nemám děti, nemám ženu,
na práci i na kostel,
na vše jen né na postel,
okamžitě zapomenu.
Nezajímají mě hosti,
ani znění zákona,
či kdo za mě vykoná,
mé manželské povinnosti.
***
Povzdech prasete
Budha je hudba
v budoucím čase,
jen prase zůstane
napořád prase...
***
Přišla naše chvíle -
to když kluci opilí,
z vesela se chopili
motorové pile...
pátek 4. ledna 2008
Dobrý den, zdraví strýček Karel!
Dnes mám pro vás mimo obvyklých několika básniček něco méně běžného a to písničku. Dokonce jsem ji nahrál na můj mikrofón, který byl původně u webové kamery, takže od toho se odvíjí její kvalita...no a celkově, jestli si nechcete zkazit příjemný večer, tak ji neposlouchejte. Pokud přesto chcete, tady je http://leteckaposta.cz/732738729
a tady je k ní text:
Jenom prázdné láhve všude kolem mě
a protivná ostrá bolest hlavy,
vzpomínám si, když se zvedám ze země,
hledám střípky včerejší zábavy.
Tu krásnou holku co tu včera byla
jsem chtěl jenom držet za ruku.
Co však bylo pak, když tolik pila,
na to vám teď nedám záruku.
R: Co je ale víc než jasné,
řekni zdalipak se mýlím,
že až dneska večer zhasne,
bude zase s jiným milým.
Jak jen je mám dostat z hlavy, obě -
kocovinu i tu cizí krásku,
bolest zmizí po nějaké době,
jenže už nafurt si nechám lásku...
R: Co je ale víc než jasné,
řekni zdalipak se mýlím,
že až dneska večer zhasne,
bude zase s jiným milým.
(ať už s černým nebo bílým)
***
Schizofrenická
Mnoho horších věcí není,
než prožívat osamění.
Já však problém zvládám hravě,
mám přítele v mojí hlavě.
V klidu pijem kávu ranní,
neurazí, neporaní,
a když se někdy koušem nudou,
bavíme se samomluvou.
***
V hospodě jsou lidé
divní,
kámoší se s lávhí
pivní..
***
Stěžoval jsem si dnes v doku,
že mě pořád píchá v boku.
Poradil mi jeden boxer,
povídá mi: "na ten bok ser!"
a tady je k ní text:
Jenom prázdné láhve všude kolem mě
a protivná ostrá bolest hlavy,
vzpomínám si, když se zvedám ze země,
hledám střípky včerejší zábavy.
Tu krásnou holku co tu včera byla
jsem chtěl jenom držet za ruku.
Co však bylo pak, když tolik pila,
na to vám teď nedám záruku.
R: Co je ale víc než jasné,
řekni zdalipak se mýlím,
že až dneska večer zhasne,
bude zase s jiným milým.
Jak jen je mám dostat z hlavy, obě -
kocovinu i tu cizí krásku,
bolest zmizí po nějaké době,
jenže už nafurt si nechám lásku...
R: Co je ale víc než jasné,
řekni zdalipak se mýlím,
že až dneska večer zhasne,
bude zase s jiným milým.
(ať už s černým nebo bílým)
***
Schizofrenická
Mnoho horších věcí není,
než prožívat osamění.
Já však problém zvládám hravě,
mám přítele v mojí hlavě.
V klidu pijem kávu ranní,
neurazí, neporaní,
a když se někdy koušem nudou,
bavíme se samomluvou.
***
V hospodě jsou lidé
divní,
kámoší se s lávhí
pivní..
***
Stěžoval jsem si dnes v doku,
že mě pořád píchá v boku.
Poradil mi jeden boxer,
povídá mi: "na ten bok ser!"
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)