Akademik vám bude s chutí vyprávět, že literatura pro děti není vůbec jednoduchou záležitostí a že jen pro lehké seznmení se s touto problematikou je potřeba absolvovat minimálně jeden celosemestrální kurz. To je kec. My vám dnes v našem pořadu předvedeme recept, podle něhož si můžete takovou pohádku pro děti uvařit sami a to v běžných, domácích podmínkách.
Předem je třeba upozornit, že volba surovin závisí především na vkusu a inteligenci vašich hladových posluchačů - dětí. Tím pádem se nacházíme před docela snadným úkolem, jelikož jak je známo, děti jsou dost hloupé a o nějakém vkusu se dá jen těžko hovořit. Sežerou vám skoro všechno. Přistupmě nyní k samotné přípravě duševního pokrmu.
Najemno pokrájíme "za devatero horami" spolu s "byl jednou jeden" a vhodíme na list papíru, kde dozlatova osmažíme. Až nás suroviny začnou nudit (0-10 minut, podle náročnosti), rozklepneme do směsi několik postav. Pro patřičný kontrast chutí je třeba volit postavy záporné i kladné, kladné by však měly nakonec vždy mít chuťovou převahu. Volíme s rozvahou, ikdyž existuje nespočet chutných kombinací a při troše opatrnosti nemůžete chybovat. Z kladných surovin se nejčastěji používá většinou princ, princezna, pohádkový dědeček, dcera, pohádková babička, dobrá víla, moudrý král, kašpárek a hloupý Honza, z těch záporných to bývá čert, ježibaba, vodník, drak, zlá královna, zlá pohádková babička, macecha a či vlk transvetita. Některé suroviny se k sobě nehodí, pokud například smícháme pohádkového dědečka, moudrého krále a ježibabu, nedosáhneme požadovaného výsledku, protože je potřeba volit poněkud čerstvější suroviny. Z vyzkoušených jsou to například hloupý honza a čert, macecha a její nevlastní dcera, nebo delikátní trojkombinace princ-drak-princezna.
Vše zalijeme omáčkou, kterou si předem připravíme z naivního příběhu a kýčovitě zpracovaného prostředí.
Za stáleho míchání vaříme na mírném plameni, dokud pokrm nezhoustne. Pokud se nám nedaří dosáhnout požadované konzistence, přidáme kapku osvědčených pohádkových frází, ukradených od jiných autorů.
Nakonec přisypeme 10dkg "žili šťastně až do smrti" a necháme dojít.
Možno na každou porci nastrouhat trochu "morálního ponaučení", které však v pohádce nemá žádný praktický efekt.
Servírujeme barvitým hlasem a pokud možno opakovaně, dokud se pohádka nezačne líbit.
Poté jen sledujeme, jak děti znechuceně odcházejí od své nedojezené pohádky a jdou se dívat na digimony.
Dobrou chuť.
Předem je třeba upozornit, že volba surovin závisí především na vkusu a inteligenci vašich hladových posluchačů - dětí. Tím pádem se nacházíme před docela snadným úkolem, jelikož jak je známo, děti jsou dost hloupé a o nějakém vkusu se dá jen těžko hovořit. Sežerou vám skoro všechno. Přistupmě nyní k samotné přípravě duševního pokrmu.
Najemno pokrájíme "za devatero horami" spolu s "byl jednou jeden" a vhodíme na list papíru, kde dozlatova osmažíme. Až nás suroviny začnou nudit (0-10 minut, podle náročnosti), rozklepneme do směsi několik postav. Pro patřičný kontrast chutí je třeba volit postavy záporné i kladné, kladné by však měly nakonec vždy mít chuťovou převahu. Volíme s rozvahou, ikdyž existuje nespočet chutných kombinací a při troše opatrnosti nemůžete chybovat. Z kladných surovin se nejčastěji používá většinou princ, princezna, pohádkový dědeček, dcera, pohádková babička, dobrá víla, moudrý král, kašpárek a hloupý Honza, z těch záporných to bývá čert, ježibaba, vodník, drak, zlá královna, zlá pohádková babička, macecha a či vlk transvetita. Některé suroviny se k sobě nehodí, pokud například smícháme pohádkového dědečka, moudrého krále a ježibabu, nedosáhneme požadovaného výsledku, protože je potřeba volit poněkud čerstvější suroviny. Z vyzkoušených jsou to například hloupý honza a čert, macecha a její nevlastní dcera, nebo delikátní trojkombinace princ-drak-princezna.
Vše zalijeme omáčkou, kterou si předem připravíme z naivního příběhu a kýčovitě zpracovaného prostředí.
Za stáleho míchání vaříme na mírném plameni, dokud pokrm nezhoustne. Pokud se nám nedaří dosáhnout požadované konzistence, přidáme kapku osvědčených pohádkových frází, ukradených od jiných autorů.
Nakonec přisypeme 10dkg "žili šťastně až do smrti" a necháme dojít.
Možno na každou porci nastrouhat trochu "morálního ponaučení", které však v pohádce nemá žádný praktický efekt.
Servírujeme barvitým hlasem a pokud možno opakovaně, dokud se pohádka nezačne líbit.
Poté jen sledujeme, jak děti znechuceně odcházejí od své nedojezené pohádky a jdou se dívat na digimony.
Dobrou chuť.
1 komentář:
:D tyjo...tak jenom přemýšlím, co se na té škole pro paňčelky ve školce budu učit tři roky:D
Okomentovat