Já ferneta teda nepiju, ale teď jak jsem přežraný, tak na něj mám strašnou chuť

Tak a máme tu první kousky z naší hitparády:

Občas tě potkám

Občas tě potkám, zazní jen "ahoj" -
rádoby veselé, přitom však smutné,
a rázem studený, železný závoj
nesmělé pohledy násilně utne.

Občas tě potkám a chtěl bych křičet,
chtěl bych se ptát a vysvětlovat,
radostí zadost a výčitek výčet,
city však musí se do nitra schovat.

Občas mám pocit, že steskem zesnu
a všechna minulost tváří se krásně,
s hlubokým nádechem vzbudím se ze snu -

mají pravdu, nehodíme se k sobě

* * *

A teď jednu s trochu vážnějším námětem:

Nemám rád svou práci

Sere mě to čím dál více,
denně makat ve fabrice -
rybí hlavy na pásu
maj daleko do špásu.

Sere mě to ve fabrice,
měsíčně mám dva tisíce
a ani ten smrad zdá se
nepřidá mi na kráse.

Je tu nějak mrtvo, co?

Po velmi dlouhé prázdninové pauze oznamuji, že od zítřka začínají opět aktualizace. Takže jestli si toho někdo nějakým způsobem všimne, tak si může přečíst další kousek z "prostoduché poezie".