Jak Karel Motyčka filozofoval
Karel Motyčka ležel na kopci pod stromem. Byl velice příjemně svěží jarní den a po krajině se rozléhalo cvrdlikání zpěvných ptáků. Karlu Motyčkovi to nevadilo. Nadechl se z plných plic. Poté nezadržitelně následoval hluboký výdech. Pomalu se posadil a rohlédl se po údolí. Viděl vzdálené město, ve kterém zuřila hospodářská krize. Viděl svoji živnost, svůj traktor a svá zvířata, dokonce i svou starou krávu, která byla vedle něj. Všechno bylo tak, jak to tu předtím zanechal.
--------------------------------------------------------------------------------
A v tom, z čista jasna, dostal chuť na svíčkovou. Jenže jediná svíčková v blízkosti se nacházela v Hospodě u "v lese", nacházející se v asi kilometr vzdáleném lese. Karel Motyčka by i docela rád vstal. Karlu Motyčkovi se nechtělo. Karlu Motyčkovi to nevadilo. Karel Motyčka si pomyslel: "Proč jen vzdálenost, která může bát pro někoho tak krátká, je pro jiného člověka tolik dlouhá". Karel Motyčka filozofoval. Karlu Motyčkovi to nevadilo. Svíčkovou mu to však nepřineslo. Vstal proto a vydal se na cestu...
Karel Motyčka ve světě
Nezávislý a nevzdělaný čtenář by si mohl pomyslet, že se o Karlu Motyčkovi dozvídá poprvé z materiálu, který právě drží v rukou. To je omyl! (Pokud jste však právě nevylezli z černé díry izolované od světa)
Je třeba si uvědomit, že věci běžného života, se kterými se setkáváme dnes a denně, jako třeba Karlův most, Karlovy Vary a od nich odvozená karlovarná konvice, jsou pojmenovány podle tohoto slavného zemědělce. Tato pojmenování vznikla v drtivé většině jako odměna za zásluhy Karla Motyčky a v drtivé většině také bez toho, aniž by o tom Karel Motyčka vůbec věděl. Jediná věc, o které ví, že je pojmenováva po něm (a s radostí se tím také chlubí, pokud zrovna má komu se pochlubit - jakože nikoho takového nemá), je nigiri Karlushi-saj, slavný to recept na sushi, který byl takto pojmenován jako díky japonského císaře za proslulé Karlovo lepidlo na sushi, které Karel Motyčka mimovolně vynalezl, když se pokoušel uvařit si krupičnou kaši. Od tohoto dávného incidentu si Karel Motyčka kaši přestal vařit, dokonce přestal vařit úplně. Proto používá a uznává pouze tyto metody úpravy jídla: pečení, smažení, grilování, opékání, fritování, flambování, restování, dušení, škrcení, uzení, sušení a také hoření
Žádné komentáře:
Okomentovat